O co usilujeme
Projekt „Vědecká gramotnost pro odolnou společnost 21. století“ usiluje o nalezení způsobů, jakými by mohla vstoupit dosud především akademická sociálněvědní studia vědy (Science Studies) do gymnaziální výuky přírodních věd (fyzika, chemie, biologie). Naším dlouhodobým cílem je posílit „vědeckou gramotnost“ české společnosti, jejíž pojem specifickým způsobem interpretujeme. Opíráme se tedy o dvě základní myšlenky: (1) podporovat vědeckou gramotnost je žádoucí; (2) lze tak činit vstupem sociálněvědní reflexe vědy do gymnaziální výuky přírodovědných předmětů.
Vědecká gramotnost
Význam pojmu „vědecká gramotnost“ není v odborné literatuře ustálený, proměnlivý je obsah tohoto pojmu nejen v čase, ale také v závislosti na typech aktérů, kteří jeho prostřednictvím do diskuse o vědeckém vzdělávání vstupují (srov. R. C. Laugksch, „Scientific Literacy: A Conceptual Overview“, Science Education, 2000). Chápání vědecké gramotnosti jako určité sdílené míře obeznámenosti s platnými vědeckými poznatky doplňujeme důrazem položeným na porozumění tomu, jak se k vědeckým poznatkům dospívá, na povědomí o mechanismech jejich přijetí, šíření, opouštění. Samotný pojem „vědecké gramotnosti“ (kterému dáváme přednost před „přírodovědnou gramotností“) je pro nás předmětem podrobné analýzy a reflexe.
Věda pohledem společenskovědních disciplín
Sociálněvědní reflexe vědy, a to v různých svých podobách (Mertonovská sociologie vědy, sociologie vědeckého poznání, Science and Technology Studies ad.), usiluje o realistické vykreslení vědy, jež často kontrastuje s obrazem vědy neseným obecným povědomím, ale také třeba normativní filosofií vědy, hagiografií velikánů dějin věd a nezřídka také vědci samotnými. Sociálněvědní studia vědy vědu „zesvětšťují“, když problematizují její epistemickou „čistotu“ a s ní spojenou autoritu, aniž by však proto vědu znevažovala. Věda je v sociálněvědní perspektivě navrácena společnosti: její hranice jsou vykázány jako nejednoznačné, odhalena je sociální dimenze jejích postupů i výsledků, diskutováno je její ekonomické i politické ukotvení. Důraz přitom bývá kladen na vědu v reálném čase jejího utváření namísto vědy zachycené v souborech pevně etablovaných poznatků.
Gymnaziální výuka přírodních věd
Pojetí a cíle vzdělávání na gymnáziích v ČR jsou vymezeny Rámcovým vzdělávacím programem (RVP G), v obecnější rovině je pak formuluje nedávno schválená vládní Strategie 2030+. Současný RVP G se opírá o veskrze tradiční pojetí vědy, které však v posledních padesáti letech prošlo významnými korekcemi iniciovanými právě společenskovědní reflexí vědy a vědeckého poznání. Tento posun se snažíme uplatnit také v českém prostředí, resp. upozornit na nutnost jeho zohlednění v probíhajících reformách RVP. Náš projekt přitom celkově vychází vstříc dlouhodobému a široce sdílenému požadavku na reformu v ČR dominujícího typu vzdělávání, jemuž bývá vyčítána příliš encyklopedická povaha. Vstupuje do v mnohém citlivé a (samozřejmě i z dobrých důvodů) konzervativní oblasti výuky přírodních věd (fyzika, chemie, biologie), přičemž se oproti jiným reformním snahám nesoustředí na proměnu jejich pedagogiky, nýbrž na hlubší proměnu samotného pojetí vědy, o které se vyučování vědeckých poznatků opírá.